Padající písek
Před několika dny jsem přečetl po druhé přelomovou knihu Al Gora Země na misce vah z roku 1992. Zaujala mne závěrečná kapitola v níž Al zmiňuje teorii samoorganizované kritičnosti předloženou P. Bakem a K. Chenem. Ti s pomocí zpomalených videozáznamů a počítačových simulací byli přesně schopni spočítat, kolik zrnek písku změní svoji polohu, když na vrchol kupky spadne další. Al jen těžko odolával pokušení použít tuto teorii jako metaforu pro fungování lidského společenství a pro dynamiku lidského života. Ano, jak krásné by to bylo, kdyby shora padaly rozumné a ušlechtilé informace a činy a lidé se podle nich zákonitě začali řídit a chovat....